Pokud chcete pokračovat, musíte být zaregistrováni a přihlášeni
PŘIHLÁSIT
REGISTROVAT
Přihlášení k Vašemu účtu
PŘIHLÁSIT

Z deníku šílené kočkomilky 16. díl

Autor: CatLady Rubrika: Z deníku šílené kočkomilky Publikováno: 
27. 12. 2019

...tak nějak je po Vánocích, i když stále mezi svátky. Musím se pochlubit tím, že stromek stále stojí, aniž by se z něho denně klepaly a padaly ozdoby, nebo aby přibývaly, ty živé, kotěcí. Sice absolutně selhala snaha cokoli ovlivnit pověšenými plátky citrusových plodů, ale kočičáci jsou vzorní. Jen doufám, že jsem nyní nic nezakřikla a nebudeme mít stromek odstěhován z obývacího pokoje do kuchyně. Občas si musí pohrát s ozdobami, které jsou zavěšeny ve spodních patrech, abych byla ujištěna o tom, kdo zde vlastně velí, nicméně jsou to malichernosti a naši kočičí miláčci, všichni čtyři, jsou báječní.
Před Vánocemi jsem manželovi občas, jako prevenci, pustila nějaké děsně vtipné video o tom, jak se sžívají kočičky a vánoční stromek, které kolují pravidelně na sociálních sítích. S vyděšeným výrazem a hrůzou v očích počítal každý den, než i my uděláme tu strašnou věc...postavíme a s největší drzostí ještě navíc ozdobíme náš vánoční stromek. Protože byl přesvědčen o tom, že to nevydrží, ani do Štěpána. No, sekl se a já s ním. Preventivně jsme jej přivázali, a pokud si občas koťata povyskočí, stromek a naše rodinné štěstí tím nijak netrpí. Jsem za to ráda nejen já, ale určitě i moje lepší polovička.
Pokud jde o dárky, tak je to u nás stejné, jako u všech kočkomilů a u všech, kteří doma kočičku mají…balicí papír vzal za své již v prvních vteřinách poté, co byly dárky představeny celé rodině a krabice jsou zabrány doteď. Doslova s výčitkami svědomí a slzou na tváři jsme vyhazovali papíry, které se válely po celém domě a krabice si nedovolíme vyhodit do té doby, než naše čtyřnohé miláčky omrzí.
Cukroví musely naše dvě kočičí dámy ochutnat, bez toho to nejde. Jejich vyčítavé pohledy při snaze tomu zabránit mi nestojí za to, abych jim upírala jednu z radostí, které k jejich Vánocům patří. Kočičí kluci hlídali jeden druhého, když jsem obalovala kapra. Co kdyby jeden nevydržel a dostal se ke kousku ryby dříve, než ten druhý? Muselo to pro ně být velmi vysilující tak jsem neodolala a kousek vykostěného kapříka naši kočičí pánové dostali. Zasloužili si to.
Jsou to miláčkové, kteří nám jistě rozumí, milují nás a tak vědí, že by manžel dostal psotník, kdybychom každé ráno sbírali vánoční ozdoby po celém domě, nebo kdyby někdo z nich vypadal jako reklama na svátky, protože, by bylo obalen světýlky, do kterých se zamotal…
Vánoce s kočičáky jsou skvělé…nikdy se totiž nenudíte…

Děkujeme za Váš komentář.
Bude zveřejněn ihned po schválení správcem portálu.

Rozumím
Zavřít